|
 S
motorkami jsem začal asi jako každý kluk. V 15ti letech jsem si postavil
moped Stadion S11, ze dvou. Jezdil nádherně, kam se hrabala Babetta, uměl i
po zadním, občas chytil i zpětný chod, takže jsem jezdil na parkovišti
pozadu, dneska bych si to už netroufnul. Po roce přišla inovace vozového
parku, Mustang. S tátou jsme ho dali řádně do kupy, nastříkali a v podstatě
až do 20ti let jsem na ničem jiném nejezdil.
Pak přišlo auto, vojna, po vojně rodina a
Mustang šel z baráku. Chvíli jsem měl Babettu, ale na ježdění čas nebyl, tak
ani ta se u mě dlouho neohřála. V
podstatě jsem ji dal do pořádku a
prodal. Dětičky povyrostly,
já
změnil zaměstnání a narazil jsem na partu kluků, kteří jak otevřeli
chlebárnu(pusu), tak první slovo, které z
ní vypadlo, bylo motorka. No a mě se vrátila
stará dobrá touha po motorce. Na
velkou motorku jsem nikdy papíry neměl, ale nikdy jsem nepropásnul
příležitost se povozit. Sehnal jsem si za stovku Mustanga, za 500,- papíry,
dal ho do kupy, nabarvil a už se jezdilo. Protože jsem dělal ve špitále a na
směny, tak jsem dost často sledoval v pátek odpoledne, jak „MOJE“parta
odjíždí na mašinách na společnou cestu, nebo na sraz, a já jenom smutně
mával na rozloučenou. A moje touha rostla a rostla.
A pak to přišlo, to rozhodnutí. Dal jsem do
novin inzerát a během měsíce jsem měl v garáži Kejvačku, 350ku, výměnou za
starší počítač s tiskárnou. Opět přišlo dávání do kupy, lakování a už se
jezdilo. Ale bez toho řidičáku to jaksi nebylo ono, jezdit pořád jenom okolo
komína.
No
a tak došlo i na tu autoškolu. Asi si
umíte
představit, jak jsem se cítil po dvaceti letech v autoškole, raději jsem
obětoval litr, aby to bylo jisté. A tak jsem v roce 1999, ve svých 35ti
letech prvně oficiálně mohl usednout za řídítka dospělé motorky. Kdyby to
šlo, tak bych i na záchod jezdil na mašině. Ke konci roku se mi dostala do
rukou 640ka na splátky a brzdila, tedy alespoň předek, zadek byl nastejno,
ale stejně to byl úplně jiný pocit. No a tak šla Kejvárna z domu a
nastoupila Jawice. Po odstupňování řidičáků jsem prodal i Mustanga, kterého
měl v budoucnu sedlat synek.
Zbláznil jsem dokonale celou rodinu, ženě
jsem koupil italského mopeda a loni skůtra 50ku, Kentoyu, čtyřtakt. Kluk
bude mít snad ČZ125ku a dcera se chystá na nějaké endurko, i když
v posledních
dnech se jí zalíbilo Virago125, tak nevím, jak to nakonec
dopadne. Mezitím přibyly do garáže dvě 250ky Panelky. Jedna půjde snad
do světa výměnou za ČZ175, uvidíme,
no a druhá nevím, možná budu renovovat, nebo měnit za něco pro dceru. Co se
srazů týče, tak na ty moc nejezdím, zatím 3x, ale loni jsme byli se ženou na
Motodorazu ve Skochovicích. Jela na skútru a moc se jí to líbilo, tak asi
letos pojedeme zase. Tak v roce 2004 jsme opět absolvovali Motodoraz ve
Skochovicích a já jsem se tam skutečně motodorazil a nebožku Jawici jsem
vytunil na zkrácenou verzi pro přepravu na přívěsném vozíku za osobní
automobil. V protisměru překážel Forman. Když mi pojišťovna v roce 2005
vyplatila škodu, tak jsem zakoupil vytouženou Jawu 639-2 Choper. Pořád jsem
po něm toužil, ale teprve teď, když jsem ho měl, tak jsem zjistil
jak
je to malý, hlavně pro dva. Mezitím jsem prodal Panelku, rozdal tu druhou
Panelku a skoro všechny věci ze starých Jaw co jsem měl doma.
Absolvovali jsme také se ženou další ročník
Motodorazu 2005. Moped Mopouš změnil majitele a namísto něj přibyla Čezeta
175/477 pro dceru Veroniku a synek Lukáš dostal pod stromeček Jawu 634ku. V
lednu 2006 šel z domu i Choper.
Fakt to bylo malý a stejně už
se mi to nevešlo
do garáže, když jsem chtěl ustájit i automobil. Takže
zatím budu prohánět motorky dětí, a až budou mít řidičáky a vyštípou mě z
toho, tak potom.....Tak, a 22.6 2006 přišlo to "POTOM". Jelikož jsme při
páté cílovce chudinku Modrou Čtyřku na strakonický hájweji zadřeli, (holt tu
nálož ve dvou s kuframa neunesla), a ženě se jezdění se mnou zalíbílo, tak
došlo na lámání chleba a do garáže přibyl buldozer, tedy XJ900F z roku 91.
Vím, že tu rejže nemá co dělat, ale jde o popis kdo že to jsme. No a to jsem
já. Tenhle stroj bude na cesty pro mě a ženu Áju, a na naše Jawařské
cestování se vždycky nějaká ta Jawa nebo ČeZeta v garáži najde.
E-mail: mirek640@seznam.cz
|